úterý 2. srpna 2016

Severka Dent d´Hérents (4.174 m) po devíti letech


Dent d´Hérens – Walliser Alpen – 4.174 m n.m. – North Gate (Severní průchod) – 19.7. 2016 – Petr Šochman a Marek Pazderský – 1.300 m – 16 hodin – TD, 25 délek, M3-M4, sníh a led do 70°, skála III-IV

Odlehlost, nedostupnost, příslib velkého dobrodružství a fakt, že to ze Švýcarska nikdo už roky neleze, nás přesto, nebo právě proto, lákal na tento Alpský kopec přesahující Evropské rozměry. To, že pokus skončil málem už při studii stěny dalekohledem, podruhé při přelézání ledopádu, potřetí při pádu kamení a skončil neplánovaným sestupem z vrcholu do Itálie, aby nás o den později oslavoval v Zermattu sám Simon Anthematten, jen potvrzuje, že se všechna naše tajná přání naplnila a bylo z toho velké dobrodružství.


 
Sešli jsme se tradičně v kempu v Randě, nabalili batohy na 5 dní dobrodružství, ověřili předpověď a vyrazili do Zermattu, odkud jsme si pomohli lanovkou na Schwarzsee. Následoval sestup pod severní stěnou Matternhornu do údolí Zmutt, kde se nám nechtělo zacházet nahoru na chatu a tak jsme zkusili jít po neskutečně dlouhém ledovci, který je pokrytý hromadou sutě a kamení. Poprvé se nám ukázal náš vytoužený cíl. Spadla nám oběma čelist. Severní stěna Dent d´Hérentu je ohromující a hned nám bylo jasné, že ten prstenec seráků, který se táhne kolem dokola celé hory, jen tak nepřekonáme. Já si dál vykračoval s relativně malým baťůžkem, zatím co Šochy s mega skříní na zádech (chudák dobrovolně odtáhl většinu věcí) supěl a nadával, že tahle cesta necesta nebyla dobrý nápad a tak jsme se vydrápali svahem nahoru na morénu, kde nás krásná cestička jak ve Skotsku dovedla až na chatu Schönbielhütte. Jedno chlazené bodlo a na travičce za chatou stavíme stan, neboť dál už se nám nechce. Ráno po snídani mlčky koukáme dalekohledem do stěny a shodujeme se, že jediná možná cesta nahoru vede přes krček dole, traverz doleva, stěnou Zweiesselwand (námi pojmenovaná jako stěna dvou oslů, pač nikdo jiný než osel by to nelezl), přelez odtrhovky, traverz na břicho seráků a hlavní stěnou přímo na vrchol. Nabalili jsme batohy a najednou rána jako prase a koukáme, co se děje. Přímo nad naší Zweiesselwand se ulomil serák velkej jak panelák a řítí se za ohlušujícího rachotu dolů. Naše plány jsou fuč. Tudy to rozhodně nepůjde. Diskutujeme s chatařem a závěrem dostáváme radu, že přes břicho seráků to přelézt určitě nejde a ať zkusíme severozápadní stěnu, že by to možná mohlo jít, ale že si není jistý, zda se pod ní vůbec přes ledopád dostaneme a jak to pak vypadá se serákama v ní. Od chaty slézáme kolmou skálu po fixech a následuje nekonečný přechod sutí zasypaného ledovce, kde se vše pohybuje a není nouze o pády. Vše končí výlezem vodopádem na morénu, kde volím špatnou stranu a jen díky pomoci Šochyho nepadám 10 metrů dolů do šutrů. Pak už krásná a velmi exponovaná cestička stoupá na vrchol Stockji a my přestáváme věřit, že ještě někde půjde postavit stan. Na posledním možném místě se nám nakonec podařilo najít travnatý plácek přesně na stan jak dělaný a kousek je i vodopád s vodou. Nádhera a klika v jednom. Celý den hypnotizujeme stěnu a marně hledáme cestu. Seráky padají během dne po celé stěně a tak tajně doufáme, že se nám to nahoru povede alespoň nějakou cestou, jedno už jakou. Shodujeme se jasně na tom, že ten kopec je fakt nedostupnej.

pondělí 9. května 2016

Zhodnocení sezony 2015/16


V letošní sezóně jsme pokračovali v osvědčené spolupráci s nejlepším českým dálkovým běžcem Stanislavem Řezáčem. Opět to pro nás byla velká výzva a motivace a opět na nás byla na největších závodech upřena velká pozornost. Vedle tohoto hvězdného jména byli do race týmu zařazeni i další sportovci, kteří též mohli čerpat různé finanční i materiální výhody. Pro uplynulou sezónu race tým tvořili: Stanislav Řezáč, Šárka Zelenková, Radka Zelenková, Kateřina Moravcová, Jiří Pliska, Jakub Pšenička, Václav Sedláček, Pavel Janeček, Viktor Novotný, Tomáš Jakoubek a Marek Pazderský. Na pět závodů Ski Classics se k nám připojila hostující Klára Moravcová, účastnice OH v Soči.

Silvini Madshus team byl v průběhu letošní sezóny nepřehlédnutelný nejen díky nápaditému designu  závodních kombinéz od Silvini, ale především zásluhou skvělých výkonů svých členů. Účastnili jsme se všech závodů v dnešní době nejprestižnějšího seriálu v běžeckém lyžování na světě Visma Ski Classics, všech závodů v naší české SkiTour a mnoha dalších jakými jsou závody Worldloppetu, Mistrovství republiky, Stopy pro život. Bylo nás vidět i ve spoustě jiných sportovních odvětví během léta a podzimu.

A jak to vidí samotný ředitel? „Po loňské přelomové sezoně, kdy jsme do týmu úspěšně zapracovali světové závodníky typu Stanislava Řezáče, nás čekal zdánlivě klidnější rok, kdy jsme již byli zkušenější a věděli, jak spoustu věcí dělat. Rozhodně to ale neznamenalo, že bychom v něčem polevili. Naopak, ještě jsme přidali. Během léta jsme začali mnohem více trénovat, více času jsme věnovali i regeneraci, kompenzačním cvičením a technice soupaže, která, ať už se nám to líbí nebo ne, vládne v současné době světu. Samozřejmě jen u těch nejlepších, pro netrénované jedince se jedná o holý nesmysl. Jako hlavní cíl jsme si určili opět boj o důstojná umístění ve světovém poháru dálkových běhů pod názvem Visma Ski Classics. Zejména díky Standovi Řezáčovi, který je nestárnoucí legendou této disciplíny, se nám to podařilo. Dík ale patří i Jirkovi Pliskovi v jeho životní sezoně a Kláře Moravcové, kteří do celkové mozaiky přidali nejeden bod, stejně jako další členové týmu. Je až neuvěřitelné, že jsme v konkurenci 32 týmů dokázali s naším amatérským týmem obsadit 8. místo a na některých závodech dokonce porazit i profesionální tým Lukáše Bauera. Kdyby neměl ve svých řadách pomocnici Linu ze Švédska, tak jsme je v celkové klasifikaci dokázali porazit. Jsme tak druhým neseverský, druhým českým a prvním amatérským týmem v celkovém pořadí. Toho si velmi vážím a cením. Druhým hlavním cílem bylo ovládnout domácí scénu, což se také vydařilo. Jasné vítězství v týmech podpořil zejména Jakub Pšenička, který opanoval celý seriál Skitour, druhé místo bral Jirka Pliska a těsně čtvrté náš další neuvěřitelný závodník Vašek Sedláček. V ženách pak druhé místo brala do race týmu letos povýšená Radka Zelenková a třetí byla loňská vítězka Šárka Vojtková. Všechna tato umístění byla samozřejmě podpořena i výbornými výsledky a hojnou účastí dalších členů týmu. Vidět na stupních nejvyšších jsme byli i na závodech mimo tyto dva seriály, jako byl BoBoloppet, Šumavský maraton, Karlův běh, Zlatý cepín, Skadiloppet atd. Nemůžu nevzpomenout i další sportovce v našich řadách a to zejména Romana Malivánka, který ve věku 41 let dosáhl životního úspěchu v Ironmanu, Šárku Zelenkovou, která vyhrála závod Marcialonga Combinata nebo Vaška Novotného, kterému těsně unikl vrchol osmitisícového Manaslu. Sečteno a podtrženo, po sportovní stránce jsme více než spokojeni. Druhou věcí je udržení stability týmu jako celku, dobré party na tréninky, soustředění a závody, což se nám také více méně stále daří a co by mělo být i nadále naším hlavním cílem. K tomu patří úspěšné pořádání soustředění během celého roku a závodů v seriálu BoBotriple (lyže, kolo a běh) a Silvini Skiroll Classics (10 závodů na kolečkových lyžích). Není toho málo, ale ani členů našeho týmu není málo a to nás zavazuje k ještě větší snaze dělat vše ještě lépe než do teď. A já věřím, že se nám to všem společnými silami povede. Tímto bych chtěl poděkovat všem členům našeho týmu za dosavadní spolupráci, neboť u nás platí známé: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“.

Zhodnocení sezony 2014/15 - celý dokument ke stažení zde: SMT_2015-16.pdf


pátek 15. dubna 2016

Nordenskiöldsloppet, aneb tak trochu delší výlet na 200 km


Pamatuji si to úplně přesně. Venku prší, je devět hodin ráno, sedím u PC a snažím se předstírat práci. V tom na mě na fcb (facebook) vyskočí hláška, že kamarád Daniel Tynell pořádá závod na 220 km ve Švédsku na běžkách. Koukl jsem na to, ani to moc nestudoval a říkám si: „to může jet jen magor!“. Po chvíli mi to ale nedalo a jen tak ze srandy jsem to poslal členům našeho Silvini Madshus týmu, co oni jako na to. Vymyšlené jsem to měl tak, že když se najdou aspoň čtyři blázni, tak do toho půjdu, jinak to pouštím k ledu. No a světe div se, těch bláznů bylo nakonec osm. Tak jsme se přihlásili a trénink i přípravy odložili na neurčito.

Jedná se o jeden z nejstarších závodů na světě, který se naposledy jel před 132 lety v roce 1884 na 220 km a v neuvěřitelném čase 21 hodin a 22 minut ho na dřevěných lyžích o délce 230 cm a šířce 12 cm vyhrál Pavva-Lasse Nilsson Tuorda. Závod se jede těsně nad polárním kruhem v severním Švédsku mezi městy Jokkmokk a Kvikkjokk v oblasti zamrzlých jezer, které spojuje řeka Luleälven.

středa 30. prosince 2015

Winter Roller Ski Challenge Cup

Přidat popisek
V těžkých čase pro běžecké lyžování, kdy není nikde v Evropě téměř žádný sníh, se Silvini Madshus team rozhodl uspořádat náhradní závody na kolečkových lyžích s názvem Winter Roller Ski Challenge cup. Závod byl umístěn do Trojmezí (ČR, Německo, Polsko) u Hrádku nad Nisou kolem zatopeného lomu Kristýna. Krásné slunné počasí s teplotou plus 2°C nad nulou znamenalo suchou 5,1 km dlouhou trať vedoucí převážně po cyklostezce s několika malými a jedním větším stoupáním bez sjezdů.

pondělí 30. listopadu 2015

Sjusjoen, aneb ráj pro všechny běžkaře

Již několik let vyrážíme pravidelně na konci listopadu do Norska, země lyžím zaslíbené. Letos tomu nebylo jinak a tak jsme nabalili servisní auto lyžemi, vosky a jídlem pro naši kuchařku Zuzanku a vyrazili do jedné z nejkrásnějších oblastí pro běžkaře na světě. Nad olympijským Lillehammerem se 2 hodiny od hlavního města Osla nachází největší Norská rekreační oblast Sjusjoen (nám známý jako Šušn), který měl sloužit jako záložní tratě při nedostatku sněhu dole ve městě. Zbytek ze 17 členné výpravy přiletěl rovnou z Prahy do Osla.

čtvrtek 5. listopadu 2015

Mallorca 2015, aneb Noráci bojte se

Silvini Skiroll Classics je seriál závodů na kolečkových lyžích, který byl založen před třemi roky. Všechny závody spojuje stejná charakteristika – vysoký kopec nebo krajinově významná lokalita v dané oblasti. První rok byly v seriálu pouze dva závody, loni čtyři a letos už se podařilo uspořádat závodů osm. Snažili jsme se nabídnout sportovcům vždy dva závody za víkend, abychom podpořili turistický ruch v tamním regionu a zároveň vytáhli za sportem celou rodinu, která si tak udělá společný víkend a pozná nová a krásná místa v naší vlasti. Seriál se stal velmi rychle mezi sportovci populárním, neboť přináší u nás dlouho chybějící zpestření letní přípravy a možnost porovnání se mezi sebou ještě než začne zima. Další výhodou je, že je jedno, zda jste profesionál nebo amatér, všichni jedou vždy stejnou trať ve stejném čase a tak si to můžete i vy rozdat ve férovém souboji třeba s Petrou Novákovou nebo Lukášem Bauerem. Celý seriál zaštituje Silvini Madshus team, který pořádá i finálový závod na Ještěd. Ostatní závody pořádá vždy někdo místní, většinou tamní lyžařský oddíl, klub, team nebo i nadšenec, kterému se tato myšlenka více než zalíbila.

Ohlédnutí za seriálem Silvini Skiroll Classics 2015

Silvini Skiroll Classics je seriál závodů na kolečkových lyžích, který byl založen před třemi roky. Všechny závody spojuje stejná charakteristika – vysoký kopec nebo krajinově významná lokalita v dané oblasti. První rok byly v seriálu pouze dva závody, loni čtyři a letos už se podařilo uspořádat závodů osm. Snažili jsme se nabídnout sportovcům vždy dva závody za víkend, abychom podpořili turistický ruch v tamním regionu a zároveň vytáhli za sportem celou rodinu, která si tak udělá společný víkend a pozná nová a krásná místa v naší vlasti. Seriál se stal velmi rychle mezi sportovci populárním, neboť přináší u nás dlouho chybějící zpestření letní přípravy a možnost porovnání se mezi sebou ještě než začne zima. Další výhodou je, že je jedno, zda jste profesionál nebo amatér, všichni jedou vždy stejnou trať ve stejném čase a tak si to můžete i vy rozdat ve férovém souboji třeba s Petrou Novákovou nebo Lukášem Bauerem. Celý seriál zaštituje Silvini Madshus team, který pořádá i finálový závod na Ještěd. Ostatní závody pořádá vždy někdo místní, většinou tamní lyžařský oddíl, klub, team nebo i nadšenec, kterému se tato myšlenka více než zalíbila.

úterý 29. září 2015

Na Ještědu zvítězili Martin Jakš a Sylwia Jaskowiec, celkovými vítězi seriálu jsou Boudíková a Ročárek

Druhý ročník domácího seriálu závodů na kolečkových lyžích Silvini Skiroll Classics se v neděli uzavřel na Ještědu.


Trať závodu Silvini Skiroll (c)up Ještěd, který se konal zároveň jako Mistrovství ČR v běhu na kolečkových lyžích do vrchu, vedla z Janova Dolu na vrchol Ještědu (12 km, převýšení 600 m). Na start hlavního závodu klasickou technikou se postavilo celkem 96 mužů a juniorů a 21 žen a juniorek.
V kategorii mužů obhájil loňské vítězství Martin Jakš (TJ Dukla Liberec) v čase 41:16,3, o 11,3 vteřiny před druhým Lukášem Bauerem (TJ Dukla Liberec). Na třetím místě doběhl se ztrátou 1 minuta a 53,9 vteřiny jejich oddílový kolega Miroslav Rypl. Loni bronzový Stanislav Řezáč (Silvini Madshus team) zlomil na startu hůl a skončil čtvrtý se ztrátou 1:59,0. První pětici uzavřel Adam Fellner (Atlas Excavators). Na šestém místě celkově skončil Michal Novák (LK Slovan Karlovy Vary), který se stal zároveň mistrem ČR v kategorii juniorů před Markem Černohorským a Filipem Schützem.

Mezi ženami zvítězila s přehledem polská reprezentantka a členka bronzové štafety z MS ve Falunu Sylwia Jaskowiec v čase 49:47,1 o 37,5 vteřin před Petrou Novákovou (LK Slovan Karlovy Vary) a 1 minutu a 1,8 vteřiny před třetí Adélou Boudíkovou (Atlas Excavators). Pro bronzovou medaili z MČR si doběhla Kateřina Beroušková (Sport Club Plzeň).
Juniorskou mistryní ČR se stala celkově sedmá žena Anna Sixtová (SKI Jablonec) před Kateřinou Janatovou a Terezou Kreuzigerovou.

Doplňkový závod kategorie skate ovládl Vít Černý (VSK Elektro ČVUT Praha) a v kategorii in-line s holemi zvítězil Petr Vanc (Salomon SkiGo Team).

V celkovém pořadí osmidílného seriálu klasických závodů zvítězil Jiří Ročárek (Atlas Excavators) před Adamem Fellnerem a Václavem Sedláčkem. Kategorii žen opanovala Adéla Boudíková (Atlas Excavators) před Eliškou Uhmannovou a Radkou Zelenkovou. Mezi týmy zvítězil tým Atlas Excavators před druhým Silvini Madshus teamem a třetím týmem XCSPORT.cz.